Z historie
Obce Veleň a Mírovice vznikly někdy v 10. nebo 11. století, i když první písemné zprávy o osadě Velenci a Veleni jsou z roku 1318. Tento záznam najdeme v Zemských deskách z roku 1396. Vesnici tvořily tři dvorce, tvrz, dva mlýny s rybníky a několik chalup. První záznamy o Mírovicích najdeme v Codexu kapituly Svatovítské z roku 1350.
Další období dějin našich obcí je poměrně podrobně popsáno v knize Dr. Justina V. Práška: Dějiny okresu Brandejského z roku 1914, díl III., str. 797 až 808. V textu jsou uvedeny písemné zápisy a prameny ze Zemských desek, Archivu města Prahy apod. Z uvedené publikace je tato kapitola převzata pouze s jazykovými úpravami a doplněna o nejnovější archeologické poznatky o lokalizaci vesnice Velenec.
Časová osa – VELENEC
Přepadení Velence GYRUNDEM a ZBYNĚKEM.
Připomíná se VOJSLAV řečený HLAVNICE z VELENCE.
MAREK z VELENCE, sirotek VOJSLAVA HLAVNICE, přijal v dědictví ve Velenci JEŠKA z VELENĚ, řečeného MAŠTALÍŘ.
Doznal PROKOP PROJLUČEK, že mládek MACH přijal kopu platu od BARTOLOMĚJE JIČÍNSKÉHO, zapsaného Machovi na Velenci.
Seděl na Velenci MIKEŠ DEBRKA.
Úmluva o zboží ve Velenci mezi MIKULÁŠEM FLORKEM z RYBŇAN a ZACHAŘEM z KRP; tento zůstal dlužen 100 kop grošů. Téhož roku ručili MIKULÁŠ FLOREK a jeho choť KATEŘINA za zboží na Malém Velenci.
BERNART z VELENĚ zaručil své choti JITCE, SIGMUNDU ze ZÁP a OLDŘICHU z BYŠKOVIC 500 kop grošů českých dluhu na tvrzi ve Veleni; zemřel ještě téhož roku.
Ve vsi Velenci je znám jediný grunt kmetcí, z něhož šel dědičný plat ke chrámu sv. Mikuláše na Starém městě Pražském. Tento grunt trval ještě v roce 1586.
Vesnice Velenec zcela zanikla v dobách třicetiletých válek. Většinou dřevěné stavby lehly popelem, trocha kamene z podezdívek byla později použita při výstavbě mlýna v Podhájí.
Časová osa – VELEŇ
První známý z rodu VELEŇSKÝCH z VELENĚ — JAKUB — za prvých let vlády krále Václava IV.
JEŠEK z VELENĚ, zvaný MAŠTALÍŘ, obdaroval v roce 1392 chrám v Třeboradicích.
Seděl ve Veleni ZACHAŘ z KRP.
Jmenuje se VÁCLAV TRUOSKOVEC z VELENĚ.
Pan DUCHEK VELENSKÝ.
Připomíná se MIKULÁŠ VŠELISKÝ z VŠELIS; po roce 1560 náležela Veleň ADAMU z ROUPOVA, který v roce 1567 prodal tvrz, dvůr poplužní a krčmu KATEŘINĚ BEZDRUŽICKÉ z KOLOVRAT.
Jmenují se bratři JAN, ŠTĚPÁN, VILÉM a FERDINAND OSTROVCOVÉ z KRÁLOVIC pány na Veleni, kterou prodali ANNĚ Z BRUKŠTEJNA.
FRIDRICH OSTROVEC z KRÁLOVIC přihlásil k berni Zemské 18 poddaných, 2 komíny, 1 mistra ovčáka, 1 pacholka a 2 kola mlýnská.
Dědil Veleň ŠTĚPÁN OSTROVEC z KRÁLOVIC po ŽOFII OSTROVCOVÉ, ale zemřel r. 1613. Po něm držel Veleň i Velenec JAN OSTROVEC z KRÁLOVIC.
Pro účast ve stavovském povstání byly JANU OSTROVCOVI zkonfiskovány pustá tvrz Velenec, dvůr ve Veleni, mlýn s rybníky a ves Veleň a Mírovice.
Zboží prodáno v roce 1624 za 13.000 kop grošů míšenských choti ANNĚ rodilé BRYKNAROVÉ z BRUKŠTEJNA. Paní ANNA ovdověla a prodala roku 1628 Veleň a Mírovice KATEŘINĚ KOLLARTOVÉ z RESLÍNU.
Veleň a Mírovice prodala KATEŘINA KOLLARTOVÁ Vlachu BARTOLOMĚJI de PAULI z POLI, měšťanu Pražskému, který je závětí odkázal chrámu a sirotčinci Vlašskému u sv. Bartoloměje pod Petřínem.
Hrabě JAN HARTVÍK z NOSTIC koupil Veleň, Mírovice a mlýn Podháj a zapojil je do panství Pakoměřického. Přivedl nové osadníky od Ústí nad Labem — do Veleně jedenáct nových osadníků, v Mírovicích třináct usedlých hospodářství.
Zbudována samostatná dvoutřídní obecná škola.
Časová osa – MÍROVICE
První záznamy o Mírovicích v Codexu kapituly Svatovítské. Mírovice tvořil jeden dvorec, mlýn se dvěma rybníky a devět chalup poddaných.
VÁCLAV z PŘÍBRAMĚ, syn JAKUBA z MÍROVIC, vzdal se dědictví po otci ve prospěch svého bratra JANA z PRČÍNA.
BROŽ, měšťan Pražský, měl nesnáze s JINDŘICHEM BEŘKOVSKÝM z ŠEBÍŘOVA o dvůr, který prodal dříve ŘEHOŘOVI v Mírovicích.
Úředníci „nového špitálu pod Slovany“ koupili od JANA VŠELISKÉHO plat 1 kopy grošů českých na ŠIMONU MAREČKOVI.
Připomíná se JAN ŠIROKÝ z MÍROVIC, po jeho smrti JAN z MÍROVIC.
„Kterážto víska je malá, v ní toliko čtyři dvorové jsou a krčma.“ Ves v držení pana VILÍMA VOSTROVICE z KRÁLOVIC.
Majetek zkonfiskován JANU OSTROVCOVI pro účast na stavovském povstání a ves Mírovice byla v průběhu třicetiletých válek zpustošena. Později byla spojena s Velení.
Obec Veleň i Mírovice po třicetileté válce zcela rozvráceny. Majetek přešel na hraběte JANA HARTVÍKA z NOSTIC, který přivedl nové obyvatele.